Do Francie se chtěli Přátelé přírody Jablonec nad Nisou podívat už před covidem, ale kvůli němu se to nepodařilo. Letos to napravili a vyjeli v termínu 9. - 18. června 2023 autobusem do Provence. Zprávu sepsala Drahomíra Jotovová, která zájezd vedla:
Bydleli jsme u moře v mobilhomech v kempu Iles d‘Ore u městečka Giens. Přijeli jsme odpoledne a ještě stihli prohlédnout městečko Giens, které se nám velmi líbilo a vykoupat se v moři, které jsme měli jen pár desítek metrů od kempu. Výhodné bylo také postavení kempu z hlediska dopravy - linka autobusu č. 67 vedla do Giens, Hyeres a do přístavu Tour Fondue.
Další den byla neděle a v blízkém městě Hyers byl bleší trh. Někteří ho navštívili a nějaké drobnosti si koupili. Ostatní si prohlédli město a hrad nad ním. Počasí bylo teplé, využili jsme ho ke koupání a opalování.
V pondělí bylo v plánu město Cassis nedaleko Marseille a tzv. kalanky (calanques) -zálivy se stěnami vysokými až 300 m. Jsou součástí národního parku Parc national des Calanques.
Ve městě nesmí autobusy stát, mají vymezené parkoviště za městem. Odtud nás svezl vláček do přístavu. Nasedli jsme na loď a jeli do tří nejhezčích calanques - de Port-Miou, de Port-Pin a té nejkrásnější d´En-Vau. Z lodi bylo vidět, jak vysoké jsou skály nad kalankami. Po návratu do přístavu jsme se do nich vydali pěšky, někteří jen do té první, ti zdatnější prošli celý okruh nad nimi. Po občerstvení ve městě jsme zase dojeli vláčkem na parkoviště a naším autobusem do kempu.
V úterý dopoledne jsme se podívali do Giens na provensálské trhy, nakoupili místní vína, sýry a jiné pochutiny. Po poledni jsme se vydali autobusem do Saint-Tropez, abychom si prohlédli město, vyfotografovali četnickou stanici nebo si prohlédli citadelu a námořnický hřbitov. Potom se spustil déšť, ale my se nedali a jeli do Port-Grimaud podívat se na městečko, které bylo postaveno v roce 1966 a bývá nazýváno „francouzské Benátky“ pro nespočet kanálů. Proto zde nejezdí auta, ale motorové čluny.
Ve středu jsme jeli do navštívit a poznat trochu vnitrozemí. První zastávkou bylo městečko Barjols s 20 kašnami a krásným kostelem. Trochu jsme měli problém s průjezdem našeho 14-timetrového autobusu úzkými uličkami, ale naši řidiči vše zvládli bravurně. Pokračovali jsme do městečka Cotignac a vystoupali ke kostelu Notre Dame des Graces, ve kterém král Francie Ludvík XIII. prosil o narození následníka trůnu a za rok se narodil budoucí král slunce-Ludvík XIV. Přišla pěkná průtrž a my ji přečkali pod stromy a potom šli v dešti do města. Někteří se šli nejdříve usušit do kavárny, ale všichni jsme došli k útesu, který se tyčí nad městem do výše 80 m. V této červené stěně jsou vybudována obydlí, říká se jim obydlí troglodytů. Celé město působilo pěkným dojmem, bylo výstavné, s vysokými domy a náměstím s platany.
Na ubytování jsme přijeli už za pěkného počasí, užili jsme si i koupání.
Čtvrtek byl vrcholem našeho poznávání Provence, jeli jsme ke kaňonu Verdon. Je to jeden z největších kaňonů Evropy, může se s ním srovnávat jen kaňon Vikos v Řecku nebo kaňon řeky Tary v Černé Hoře. Je dlouhý 21 km, stěny jsou až 700 m vysoké a v některých místech je široký jen 6 m. Nejprve jsme zastavili ve městě Castellane, kde kaňon začíná. Vystoupali jsme na skalní útvar nazvaný Le Roc, který se tyčí 200 m nad městem. Na něm je kaple Notre Dame du Roc a zbytky hradu Petra Castellana , obojí jsme si prohlédli a sestoupili do městečka. Pokračovali jsme k mostu, který se klene nad přítokem Verdonu-řekou Artuby a je dlouhý 107 m. Skáče se zde bungee jumping, výška skoku je 182 m, údajně největší v Evropě. Pokračovali jsme přes tunel Fayetteville k další vyhlídce la Falaise des Cavaliers, kde jsme se mohli podívat na kaňon z terasy hotelu. Jeli jsme dále podél kaňonu, po úzké silničce nad strmými srázy, zatáčky byly často velmi ostré, ale vyhlídky nádherné. Zastavili jsme ještě na Col d ´Illoire , tam jsme si užili vyhlídky na kaňon i na krásně modré jezero Saint- Croix, do kterého řeka ústí. Je velké 25 km2 (Lipno má ca 50 km2, naše přehrada 0,4 km2) a napájí elektrárnu o výkonu 136000 kW. Sjeli jsme dolů k jezeru a zastavili na mostě, z kterého jsme viděli ústí řeky, jezero a spoustu lodiček a šlapadel, které tomuto místu dávají neskutečnou romantickou atmosféru.
Bylo už pozdě odpoledne, ale čekala nás ještě návštěva městečka Moustiers, které je známé tím, že mezi dvěma vysokými skalami nad městem je na řetěze 220 m dlouhém zavěšena hvězda, vážící 16 kg a měřící 1,17 m v průměru. Legenda říká, že v době křížových výprav rytíř, zajatý saracény, slíbil, že pokud se vrátí domů živ, hvězdu zavěsí. Městečko je velmi pěkné, vše je připraveno turisty, restaurace, obchody, květinová výzdoba. Ve skalách nahoře je kostel Notre Dame de Beauvoir, k němu vede křížová cesta. Rozhled odtud byl opravdu velkolepý. Návštěva Moustier stála opravdu zato, vždyť patří k nejkrásnějším vesnicím ve Francii. O tom i o dalších zajímavostech a krásách Francie nám cestou vyprávěl Vlastík, který jezdí do Francie od svých studentských let a poznával ji pěšky i na kole i s francouzskými Přáteli přírody. Domů jsme dojeli ještě za světla, byl čas i na vykoupání v moři nebo posezení s přáteli.
V pátek jsme měli volno, většina ho využila k odpočinku u moře a na pláži. Někteří se vydali do přístavu Tour Fondue a odjeli lodí na ostrov Porquerolles. Ten je známý svými nádhernými plážemi, krásnou přírodou a nádhernými výhledy na skály a moře. Je součástí Národního parku Port-Cross. Prošli jsme si městečko a část ostrova k majáku, navštívili několik calanques a vykoupali se na jedné z pláží. Lodí jsme se vrátili zpět a každý si ještě užíval slunečného dne.
V sobotu jsme předali mobilhomy a vydali se na cestu do Čech. Řidiči zvolili cestu přes Toulon, Lyon, Karlsruhe a Norimberk a v neděli v šest ráno jsme byli v Jablonci. Nezbývalo, než všem poděkovat za trpělivost, kterou dlouhá cesta vyžadovala, poděkovat řidičům za rychlou a bezpečnou jízdu a rozloučit se. A budeme jen vzpomínat na azurové moře, zátoky s plážemi a skalami, ostrovy, na městečka, kaňony a krásnou přírodu Francie.
.
.
.