Letošní Mikulášská sbírka Přátel přírody pomůže projektu v bosenské Srebrenici. Přispět může během listopadu každý

Spolek Přátelé přírody, z. s. vyhlašuje už podruhé Listopadovou dobročinnou sbírku. V loňském ročníku sbírky podpořili čeští Přátelé přírody projekt svých kolegů z afrického Mali a přispěli na výstavbu skladu ovoce ve vesnici Finkolo. Letos se rozhodli zůstat „na dohled Česka“, připojit se k výzvě italských Přátel přírody a podpořit projekt bosenských Prijatelji Prirode - Oaza Mira. Ti působí v městě Srebrenica, které v roce 1995 během jugoslávské občanské války zažilo genocidu, z níž se vzpamatovává už 25 let.

Srebrenický masakr byl nejhorším válečným zločinem na evropské půdě od II. světové války. S tím, aby se po čtvrtstoletí od něj život ve městě vrátil k normálu a válečné jizvy se konečně zacelily, pomáhají i místní Přátelé přírody - skupina „Oáza míru“. Jejich projekt, který chceme podpořit, má za cíl vybudovat nedaleko Srebrenice, na místě osady Kasapić, která byla zničena během této války, ekologicky udržitelnou vesničku. Kromě rekonstrukce několika staveb má být obnoven i starý mlýn, který bude v budoucnu vyrábět zelenou elektřinu. Projekt rozvíjí udržitelný cestovní ruch v regionu a dává lidem v této oblasti ekonomickou perspektivu.

Fae1f7604ec3dbe7d7d484738d637a08 Bosna-hercegovina-mapa

Bosenští Přátelé přírody představují projekt Srebrenica volá

Před 25 lety se v bosenské Srebrenici stal nejhorší zločin na evropské půdě od druhé světové války. Srebrenická genocida. U příležitosti jejího 25. výročí spouštíme sbírku, která promění jednu ze zničených vesnic poblíž Srebrenice na ekologicky udržitelnou osadu.

Náš projekt probíhá v době, která má pro Evropu i lidstvo jako celek zásadní historický význam. Tváří v tvář hospodářské krizi, šíření nacionalismu, xenofobních hnutí, porušování lidských práv, válkám a změně klimatu nám přijde důležité seznámit svět s našimi životními zkušenostmi. Často se ptáme sami sebe, proč se to stalo zrovna nám? Proč přišlo 11. července 1995 o život 8372 lidí? Aby naši blízcí nezemřeli nadarmo, musí se Srebrenica stát pro celé lidstvo varováním, kam vede nacionalismus a náboženský fanatismus a jaké to má důsledky.

Srebrenica musí být paprskem světla, který lidem ukazuje, že navzdory velké bolesti se může obnovit společný život v míru, s pochopením, že bohatství lidstva spočívá v rozmanitosti a vzájemném respektu. Srebrenica je jako hvězda Polárka, která osvětluje cestu v temných nocích a ukazuje lidem, jak žít v harmonii a shodě s přírodními živly planety Země, a to v době, kdy virtuální vítězí nad skutečným a sekundární potřeby nad primárními. Ve chvíli, kdy nám příroda a její náhlé změny podnebí posílají drobná varování. Chceme, abychom v budoucnu místo sloganů jako „Nikdy nezapomeneme na Srebrenici“, „Vzpomeňte na Srebrenici“ zaznívalo spíše „Srebrenico, poučili jsme se!“

Studujeme historii, ale často zapomínáme, že ji i my píšeme. Každý z nás má velkou moc pomocí sebemenších činů provést změnu. Pojďme společně vytvořit historii.


Přátelé přírody, z. s. vybírají na podporu projektu svých bosenských kolegů během celého měsíce listopadu 2020.

Své finanční příspěvky v jakékoli výši můžete poslat do 30. listopadu 2020 včetně na účet č. 2400489043/2010, var. symbol 202011.

Vybranou částku pak hromadně převedeme do Bosny. Nejvyšší příspěvek odměníme půlročním předplatným časopisu Naše příroda. A to se vyplatí!


 
 
 
 
 
 
 

Blíže k projektu Srebrenica volá

Projekt spočívá v rekonstrukci zcela zničené a neobydlené vesničky nedaleko Srebrenice. Osada Kasapić, ležící 13 kilometrů od centra města na úpatí hory Kak, je sevřena mezi řekami Jadar a Kasapic.

Nejprve postavíme pět domků ve starém stylu, typickém pro zdejší region Osat: Návod, jak se stavějí, si naši předci předávali po generace, nyní jsou ale všechny stopy ztraceny. Jedná se o jednoduchý styl, který využívá suroviny z nejbližšího okolí stavby: kámen, jedlové a bukové dřevo, vlnu.

Qr Mlýn: Ještě před 50 lety byly v místních vesnicích běžné malé přehrady na řece a vodní mlýny. Jen v okolí osady Kasapić fungovalo před válkou pět takových mlýnů. Během obléhání Srebrenice byly mlýny, do té doby používané pouze k mletí obilí, přeměněny na malé elektrárny, aby pomohly s nedostatkem elektřiny ve městě. Ve vesničce Kasapic do dneška zůstala přehrada a základy jednoho z mlýnů. V rámci našeho projektu chceme přehradu vyčistit a znovu postavit mlýn, který bude mít dvojí funkci: jednak bude vyrábět mouku, jednak bude  zásobovat elektřinou tři domy. Náš mlýn tedy zvládne najednou dvě činnosti. Při tom navíc poslouží k zachování starodávných tradic a chutí, ale bude také příkladem pro budoucnost jako zdroj energie šetrný k přírodě.

Sadrvan a simija: Sadrvany jsou typické bosenské dřevěné altánky pro posezení v parném létě. Uvnitř se nachází simija, nízký kulatý stůl, na který se servírují jídla a nápoje. V sadrvanu obvykle nejsou žádné lavice ani židle, ale matrace na zemi, na kterých se jí a pije pololežmo, v podstatě jako staří Římané.

Agora: Ve středu osady vznikne agora – stavba pro pořádání uměleckých představení, konferencí, seminářů a workshopů. Bude postavena ze dřeva v typickém stylu regionu Osat.

Rekonstruovaná vesnička bude využívána k rozvoji následujících aktivit: (i) udržitelný cestovní ruch, (ii) biodynamické zemědělství a zemědělství, (iii) umělecké a kulturní workshopy a akce, (iv) škola přírody pro děti. S výstavbou jsme již začali a doufáme, že hotovo bude na jaře 2021.

Prijatelji Prirode Oaza Mira (Přátelé přírody – Oáza míru) je bosenská nevládní organizace usilující o ochranu přírodního a kulturního dědictví. Tyto základní hodnoty potřebujeme k překonání hranic mezi národy, etnickými skupinami a kulturami, abychom vytvořili skutečný mír – jak mezi národy, tak mezi člověkem a přírodou.

Odkaz na anglickou a italskou verzi textu: https://www.produzionidalbasso.com/project/srebrenica-calling-1/

Facebooková stránka "Srebrenica, city of hope" (Srebrenica, město naděje): https://www.facebook.com/srebrenicahope/


Přátelé přírody, z. s. vybírají na podporu projektu svých bosenských kolegů během celého měsíce listopadu 2020.

Své finanční příspěvky v jakékoli výši můžete poslat do 30. listopadu 2020 včetně na účet č. 2400489043/2010, var. symbol 202011.

Vybranou částku pak hromadně převedeme do Bosny. Nejvyšší příspěvek odměníme půlročním předplatným časopisu Naše příroda. A to se vyplatí!


 
 
 
 
 
 
 

uživatelský obsah - vždy jako první článek - NEMAZAT!!!

 ----socialní ikony----

.

.

.

Friends of Nature Czechia

Naturfreunde Tschechien

int(5)

Aktuality

  • 4. Zámecká brigáda Přátel Přírody

    6.2.2024

    Brigada-019Brigáda spolku Přátelé přírody z. s. se vrací na místo činu. Kdo se zúčastnil předchozích, jistě potvrdí, že se akce velice po všech stránkách vydařily. Práce nám šla od ruky, poznali jsme se lépe navzájem, užili legraci a ještě jsme se kochali krásnou přírodou a slavnými trempskými osadami. „Paseku Přátel přírody” už jsme zalesnili. Nyní vás zveme na opakování, při němž opět spojíme příjemné s užitečným. Sejdeme se, odvedeme kus dobré práce a poznáme krásný kraj středního Povltaví, kolébku trampingu – hnutí, které stejně jako my upřednostňuje trávení času s kamarády ve volné přírodě. Bonusem letošního ročníku je opět krásná příroda, přívětivé prostředí „filmařského” zámku Slapy a také jeho hospodářská část, kdy kolem sebe uvidíme lamy, muflonka, ovce, kozy, drůbež, králíky, včelky atd. Pozvánka zde:

  • Zápis z Valné hromady

    5.2.2024

    Valná hromada Přátelé PřírodyZápis z 9. valné hromady spolku Přátelé přírody, z. s. 14. ledna 2024 v Praze. V rámci českých Přátel přírody je aktuálně organizováno cca 401 jednotlivců, z toho cca 75 ve 4 místních sdruženích spolku, 38 individuálních členů, a cca 288 jednotlivců u přidruženého (kolektivního) člena – samostatného spolku Přátelé přírody Jablonec nad Nisou. 

    Zápis naleznete zde Zapis-z-9-valne-hromady

  • Solární elektrárny jsou pro ptáky lepší než současná zemědělská krajina

    25.1.2024

    Solární paDudek chocholatýnely totiž slouží jako místo k odpočinku a přitahují bezobratlé, kterými se ptáci živí. Kolegové na Slovensku se proto rozhodli tuto hypotézu otestovat a výsledek je na světě. Ptákům se lépe daří na půdě s fotovoltaikou než na té čistě zemědělské. Zjistil to čerstvý výzkum ornitologů ze Slovenska. Podle něj ve zkoumaném období žilo na půdě s fotovoltaikou více ptáků z více druhů (často ohrožených, hlavně hmyzožravých) než na sousedních polích a loukách bez solárních elektráren. Výzkum nyní vychází v časopise Journal of Environmental Management. Více...

    Zdroj: Ekonews

     

« Novější | Starší »